Pan učitel Ing. Lubomír Krsek

31.01.2011 14:51

    Co si myslíte o studentech na této škole – Jsou v informatice zdatní?

  • I když vyučuji na této škole teprve druhým rokem, učitelské práci se věnuji již od ukončení svých studií v roce 1981. Dnes učím na dvou školách. Na gymnáziu v Mnichově Hradišti a na zdejší škole. Myslím si, že studenti a žáci jsou stále stejní. To jen my dospělí si myslíme opak. Faktem ale zůstává, že žáků ubývá a nadané děti aby člověk hledal špendlíkem. A když se konečně vyskytnou, tak nám hned utečou na gymnázium. Informatiku si žáci stále pletou s hraním her, surfováním na internetu, sociálními sítěmi apod. Většina z vás je přesvědčena, že jste počítačoví borci. A najednou se v 9. třídě ukáže, že největší borec ve třídě neumí na klávesnici napsat ď. A o tom to celé je.

    Jste rád za KUKADLO?

  • Ano, jsem rád, že na škole funguje žákovský časopis. Dovedu si představit, že jeho vydávání stojí autorský kolektiv mnoho úsilí. Je ale dobře, že se této činnosti věnujete a přeji Vám v další práci mnoho úspěchů.

    Máte školu zaměřenou na počítače?

  • Vystudoval jsem strojní fakultu vysoké školy strojní a textilní v Liberci. Studia jsem ukončil v roce, kdy firma IBM představila svůj personal computer. V době mých studií žádné osobní počítače neexistovaly a sálové počítače byly určeny pouze úzkému kruhu vyvolených. Neexistovala ani žádná škola, kde by se daly počítače studovat jako samostatný obor. Vždy mě zajímaly nové věci. Když se na škole vyskytla možnost studovat ASŘ (automatické systémy řízení) jako doplňkový obor, přihlásil jsem se a během studia složil všechny potřebné zkoušky. Podobně jsem na této škole vystudoval i fakultu pedagogiky. Získal jsem tak možnost vykonávat kromě inženýrské profese i profesi učitelskou.

    Co byste na této škole změnil?

  • Odpovím Vám na tuto otázku z pohledu vyučujícího výpočetní techniky a dějepisu. Myslím si, že škola je živý organismus a mění se neustále. Možná si to někteří z Vás vůbec neuvědomujete, nebo to berete za samozřejmost. Mění se učitelé, mění se i technika kolem nás. Ve třídách dnes máme drahá zařízení, která byla ještě před několika lety nemyslitelná. V posledních několika letech se investovaly do výpočetní a projekční techniky obrovské částky peněz a myslím si, že současné vybavení školy je po této stránce dostačující. To však neznamená, že můžeme být spokojeni. Výpočetní technika a software zastarávají velice rychle. Škola stojí před zpracováním projektu, který do této oblasti přinese další zdroje. Bude nutno zakoupit nový, výkonnější server, obměnit veškeré počítače ve třídách, do dalších tříd zakoupit zpětné projektory, v oblasti software přejít od kancelářského balíku OpenOffice na Microsoft Office.

    Ocitl jste se někdy natočen na YouTube bez vašeho vědomí?

  • Nevím, nikdy jsem to nezjišťoval.

    Co si myslíte o kyberšikaně na této škole?

  • Přímo jsem se na škole s kyberšikanou nesetkal. To ale neznamená, že zde nemůže být. Důležité je nebát se na ní upozornit. Nenechte se terorizovat od několika jedinců. Snažte se dodržovat jednoduchý návod - to co nechci, aby dělal někdo mě, nebudu já dělat někomu jinému. Dívejte se na ostatní lidi jako na „své druhé já”. Pak přece nebudete sami sobě ubližovat. V neposlední řadě je v České republice od 1. 1. 2010 kyberšikana trestným činem za který je možno člověka (nebo jeho zákonného zástupce) odsoudit do vězení, nebo do nápravného zařízení. A tam nikdo z Vás určitě nechce.

    Dělal jste někdy nějaké jiné povolání než učitele na základní škole?

  • Ano, pracoval jsem 12 let ve státním podniku Sklostroj v Turnově. Měl jsem zde na starosti racionalizaci práce. Vytvářel jsem programy pro číslicově řízené obráběcí stroje. Tady jsem se znovu dostal k počítačům. Nejprve jsem pracoval jako externí pracovník s počítačem EC-1026, později jsme na naše pracoviště zakoupili první osobní počítač v podniku - Robotron 1715. Byl to skvělý pomocník. Koncem 80. let jsme začali obráběcí stroje programovat pomocí počítačů. Opět se nám podařilo na naše pracoviště zakoupit první PC kompatibilní s IBM-PC, konkrétně stroj PC-AT. Vedle toho jsem se věnoval programování výpočtu norem spotřeby práce v programovacím jazyku TurboPascal. Začátkem 90. let jsem ze Sklostroje odešel a nastoupil do České spořitelny jako manažer informačních technologií. Česká spořitelna tehdy s počítači teprve začínala, moje zkušenosti ze Sklostroje se zde výborně hodily. V České spořitelně jsem prožil velmi bouřlivý rozvoj výpočetní techniky a mnohému se zde opět naučil. Vzpomínám na tyto doby rád, byl zde výborný tým spolupracovníků. S ekonomickou krizí, která začala před dvěma roky, provedla Česká spořitelna některé změny, které se týkaly i mě. Moje práce byla zrušena, bylo mi nabídnuto odpovídající místo na centrále v Praze. Dojíždět do Prahy jsem nechtěl, proto jsem z České spořitelny odešel. Po několika měsících, kdy jsem se stal nezaměstnaným, jsem od 1. září 2009 nastoupil na zdejší školu. Myslím si, že jsem udělal dobře, zdejší prostředí i kolektiv spolupracovníků je výborný.

    Co patří mezi Vaše koníčky?

  • Mám mnoho zájmů, rád sportuji, poslouchám hudbu, podívám se na dobrý film, nebo si přečtu zajímavou knížku. Asi nejvíce se ale věnuji historii a cestování. Ony se tyto dvě aktivity výborně doplňují. Když potom vyučuji určitý úsek historie v předmětu dějepis, mohu většinou čerpat přímo ze svých poznatků, které jsem na cestách načerpal. Myslím si, že i pro žáky mohou být tyto informace přínosem. Po Evropě cestuji s rodinou vždy svým autem. Mohu si cestu a program sestavit sám. Vzdálenější země jako byl Egypt, Izrael nebo Jordánsko jsem navštívil s cestovní kanceláří. V loňském roce jsem se vypravil na cestu do Turecka. Odjížděl jsem s určitými představami o této zemi, během cesty jsem ale poznal, že se jedná o zcela jinou zemi, než nám ji představují naše sdělovací prostředky. To by ale bylo dlouhé vyprávění. Pokud budete mít zájem, můžeme si v některém z dalších čísel o mých cestách popovídat podrobněji.

    Proč si myslíte, že jste byl vybrán do tohoto rozhovoru?

  • Jsem na této škole nový a žáky i učitele by mohla zajímat moje životní cesta, mé názory, postoje, koníčky i záliby.

    Můžete nám říct pár slov na konec?

  • Myslím si, že žáci chodí do školy proto, aby se zde vzdělávali a rozvíjeli svoji osobnost. Učitelé by jim toto vzdělání měli poskytnout. Jak jsem se někde dočetl, dobrý učitel by měl být vlastně režisérem. Tento systém však může fungovat jen tehdy, když z obou stran bude vůle po spolupráci. Pokud se tento vztah podaří navázat, pak z toho získají obě strany. Pokud ne, pak se obě strany trápí a utápí v nekonečných sporech. A mládí máte milí žáci jen jedno a nebude se již nikdy opakovat. Nenechte si jej zničit několika jedinci, kteří Vám vlastně závidí to, co máte.